Bohumír Gregor
Za Bohumírem Gregorem : * 06. 01. 1953 + 22. 12. 2017
Těsně před Vánoci nás všechny zasáhla velmi tvrdá rána, když jsme se před tradičním zpíváním koled v „Paříži“ dozvěděli smutnou zprávu, že zemřel náš kamarád Boža Gregorů. Všichni jsme do poslední chvíle věřili, že se jeho zdravotní stav bude zlepšovat a zase se bude moci vrátit ke svému velmi činorodému životu. Bohužel, naše naděje zpřetrhala těžká nemoc, která s ním, zarmoucenou, obětavou rodinou i všemi přáteli, kamarády a sousedy neměla žádné slitování.
S upřímnou úctou a velkým respektem si nyní připomeňme jeho nesmazatelnou stopu, kterou zanechal v naší malebné vesnici i našem povědomí. Stejný hold a poděkování patří i jeho nejbližším, kteří svou láskou, vzájemným přístupem a porozuměním umožnili našemu kamarádovi, vyžívat se v jeho nesmírně obětavé, zodpovědné a nezištné práci.
Myslím, že bude dobré si stručně přiblížit několik podstatných životních momentů, které daly směr a náplň života našeho kamaráda. Úplně klíčové rozhodnutí udělal po maturitě na stavební škole v Děčíně, když se rozhodl odejít ze „zasmogovaného“ severu a zakotvil v baráčku tety Vobejdové v Lišově. Zde si to zamiloval, protože tady trávil skoro každé letní prázdniny a jako student zde pobýval, jak mu jen čas dovolil. Po zabydlení si našel i práci v místním středisku OSP (mladším to přeložte), volný čas trávil nejraději ve společnosti populární party „Severáků“. To nebyla skupina polárníků, ale parta šikovných mladých lidí, která mimo jiné aktivity, věděla i o každé taneční zábavě, sportovních kláních a vůbec společenském životě v širokém okolí, tedy i ve Štěpánovicích.
Po určité době se začal více a více věnovat sportu a to fotbalu právě ve Štěpánovicích, kde si zahrál ještě s několika tehdejšími „legendami“. Nejlépe si rozuměl se dvěma bratry Tlačilovými a to nejen proto, že hráli často vedle sebe, ale i proto, že jim všem fandila, jejich velice pohledná sestra Věra. Vzájemné sympatie se umocňovaly a po určité době udělal Bohumír zásadní životní rozhodnutí, když s Věrkou založil rodinu. Stalo se tak na jaře před 41 roky a po celou dobu byl její oporou. Díky nesmírnému vzájemnému porozumění rodiny a zejména manželky, mohl být jeho život naplňován obětavou prací pro celou obec a většinu spolků.
Určitě nelze podrobně všechno co „zařizoval“ připomenout, nesmazatelné jsou například 2 období ve funkci starosty obce s finálními akcemi čistírny odpadních vod a šaten na hřišti. Řadu let byl i místostarostou a v podstatě byl zvolen do každého zastupitelstva, což je dokladem pracovitosti a obliby. Z toho vyplynula i více jak dvacetiletá funkce předsedy Sokola a také jeho výrazný podíl na vzniku fotbalového Senior klubu Titanic. Před 21 roky se stal jeho prvním „ministrem financí“ a jedním z hlavních organizátorů v podstatě všech aktivit klubu. Nejvíce na jeho bedrech byla příprava plesů včetně bohaté tomboly, akce na sběr kovového šrotu s podrobným přehledem u koho se má zastavit. Stejně proslulá byla i příprava „itineráře“ v sešitu podle něhož procházel vesnicí každoročně masopustní průvod masek. Velmi detailně připravoval, jak po stránce finanční, tak i personální, všechny zájezdy na Moravu, Slovensko, do Maďarska i na koupání do Bad Füssingu. Připravoval i tradiční vánoční nohejbalový turnaj, kterého se i aktivně zúčastňoval, než si před několika roky v posledním zápase turnaje přetrhl „Achilllovku“. Posledního se bohužel už nedožil, a tak všichni aktéři turnaj spontánně vyhlásili prvním ročníkem Memoriálu Bohumíra Gregora v nohejbalu.
V našem Senior klubu v kopané jsme se rozhodli kromě plesu všechny ostatní „zavedené aktivity“ i nadále udržovat a rozvíjet, protože všichni vnitřně víme, že jsme to povinni udělat vůči Božovi a jeho světlé památce. Dnes již několik našich členů se snaží průběžně zajišťovat nabíhající úkoly a povinnosti, které Boža zařídil!! Určitě zde nebylo vyjmenováno všechno, na čem se náš kamarád podílel, když se ale každý z nás a samozřejmě občanů vesnice na chvilku zamyslí a položí si otázku, co mi poradil, v čem pomohl, co zajistil, určitě máme plno kladných odpovědí. Ano přátelé, musíme konstatovat, ačkoli Bohumír nebyl rodákem, udělal pro Štěpánovice, jeho občany, spolky a kluby tolik obětavé a důležité práce, že na ni bude ještě několik generací s úctou a obdivem vzpomínat.
S úctou ke Tvé památce a „díky za hru“.
Jiří Hart prezident Senior klubu kopané
Titanic Štěpánovice